Island poznávací zájezd: Země sopek a ledovců čeká

Příprava a plánování cesty na Island

Chystáte se na Island? Pak vězte, že tahle cesta si žádá víc než jen zabalit kufr a vyrazit. Island není typická dovolená u moře – tohle je dobrodružství, které chce promyšlení dopředu.

Nejdřív si musíte ujasnit, kdy vlastně chcete jet. A věřte, že na ročním období tady záleží úplně zásadně. Pojedete v létě mezi červnem a srpnem? Tma skoro nepadne, budete mít spoustu času na výlety a uvidíte Island v plné zeleni. Jenže zkuste zimu – a najednou jste uprostřed polární noci, nad hlavou vám tančí severní záře a můžete se dostat do ledových jeskyní, kam se v létě ani nedostanete.

Pak je tu otázka, jaký typ výletu si vlastně představujete. Chcete projet jen jih s těmi nejslavnějšími místy? Vodopády Seljalandsfoss a Skógafoss, gejzíry, národní park Þingvellir – tohle je klasika, kterou zvládnete pohodlně. Nebo máte chuť na celý okruh kolem ostrova? To už je jiná liga, uvidíte místa, kam se běžní turisté nedostanou, ale počítejte s delším časem a náročnějším programem.

Tady je potřeba říct jednu věc na rovinu: Island je větší, než vypadá na mapě. A cesty trvají déle, než byste čekali. Horské průsmyky, nezpevněné silnice, náhlá změna počasí – to všechno může z dvouhodinové jízdy udělat čtyřhodinovou misi. Takže si naplánujte itinerář s rezervou, ať netrávíte dovolenou ve stresu.

Kde budete spát a jak se budete pohybovat? To jsou další důležité otázky. Některé zájezdy vás ubytují v pěkných hotelech, jiné zase na tradičních farmách, kde poznáte, jak se tady opravdu žije. Většinou vás budou vozit v pohodlném autobusu s velkými okny na výhledy, ale můžete si taky půjčit auto a jet na vlastní pěst – pokud máte rádi svobodu.

A teď to nejdůležitější: oblečení a výbava musí sedět. Islandské počasí je prostě nevyzpytatelné, to není fráze. I v létě vám může foukat ledový vítr a začít pršet, kdykoli se mu zachce. Proto vrstvit, vrstvit a ještě jednou vrstvit. Nepromokavá bunda je základ, kvalitní boty taky – bez toho k vodopádům ani ledovcům rozhodně nechoďte.

Kolik to bude stát? No, připravte se, že Island patří mezi nejdražší kouty Evropy. Cena zájezdu je jen začátek – přidejte jídlo, vstup do termálních lázní, extra výlety, třeba whale watching nebo jízdu na ledovec, pár suvenýrů... Počítejte s tím, že tu necháte víc než ve Španělsku nebo v Itálii. Ale víte co? Ten zážitek za to stojí.

Nejlepší roční období pro návštěvu ostrova

Island vás dokáže okouzlit v jakémkoliv ročním období, jen je potřeba vědět, co od něj čekat. Každá část roku má totiž úplně jinou atmosféru a nabízí něco jiného.

Charakteristika	Island poznávací zájezd	Norsko poznávací zájezd	Skotsko poznávací zájezd
Průměrná délka zájezdu	7-10 dní	7-10 dní	5-8 dní
Hlavní atrakce	Gejzíry, vodopády, ledovce, polární záře, Modrá laguna	Fjordy, hory, polární záře, ledovce	Hrady, jezera, hory, whisky destilerie
Orientační cena	35 000 - 65 000 Kč	30 000 - 55 000 Kč	20 000 - 40 000 Kč
Nejlepší období	Červen - srpen (léto), září - březen (polární záře)	Květen - září	Květen - září
Typ krajiny	Vulkanická, ledovcová, geotermální	Fjordy, hornatá	Hornatá, pobřežní
Doprava	Letecky do Reykjavíku, autobus/auto po ostrově	Letecky do Osla/Bergenu, autobus	Letecky do Edinburghu, autobus
Náročnost	Střední až vyšší	Střední	Nízká až střední

Léto od června do srpna je klasická volba pro většinu cestovatelů. Představte si, že slunce vlastně nikdy nezapadne úplně – půlnoční slunce vám umožní objevovat ostrov třeba i v jedenáct večer, jako by bylo poledne. Teploty kolem dvanácti až patnácti stupňů jsou pro Island téměř tropické. Všechny cesty jsou sjízdné, horské chaty otevřené a autobusy jezdí všude. Jenže s tím přichází daň – spousta turistů a ceny ubytování, které vám vyrazí dech.

Máte raději klid a nechce se vám tlačit v davech? Pak zkuste květen nebo září, kdy je ještě nebo už dostatek světla, ale hlavní nápor turistů už opadl. Ušetříte na ubytování a u vodopádu Gullfoss si třeba i chvíli postojíte sami. V květnu ostrov doslova exploduje zelení a prvními květy, zatímco září oblékne krajinu do zlatavých odstínů podzimu. A když máte štěstí, večer už můžete zahlédnout první polární záři.

Zima od listopadu do března je pro milovníky polární záře skutečný ráj. Každou jasnou noc tančí na obloze aurora borealis – zelené, fialové, občas i červené vlny světla, které vám budou létat nad hlavou. Právě teď můžete také navštívit ledové jeskyně uvnitř ledovců, protože jen v zimě je led dost pevný. Ovšem musíte počítat s tím, že počasí je vrtkavé, některé oblasti nepřístupné a plány se často mění podle aktuálních podmínek.

Duben a říjen? To jsou takové divoké karty. Počasí si dělá, co chce, silnice mohou být zavřené, ale ceny jsou nejnižší a turistů minimum. Pokud jste typ, který nepotřebuje mít všechno naplánované do detailu a dokážete improvizovat, můžete zažít Island v jeho nejsyrovější podobě.

Záleží samozřejmě i na tom, co konkrétně chcete vidět. Velryby se nejlépe pozorují od dubna do října, ptačí kolonie hnízdí od května do srpna a do vnitrozemí se pěšky dostanete jen v červenci a srpnu. Termální lázně fungují pořád, ale zkuste si v lednovém mrazu ponořit hlavu do horké vody – to je zážitek, na který nezapomenete.

Prostě každé roční období ukazuje Island z jiné strany. Jen vy víte, co hledáte – dobrodružství, klid, polární záři nebo půlnoční slunce. A samozřejmě kolik máte v peněžence.

Reykjavík a jeho hlavní turistické atrakce

Reykjavík je skvělé místo, odkud můžete vyrazit objevovat Island, a samo o sobě vás určitě nezklame. Hlavní město Islandu je totiž nejsevernější hlavní město na světě a má v sobě něco úplně jedinečného – moderní skandinávský styl tady krásně splývá s bohatou historií a kulturou. Najdete ho na jihozápadním pobřeží ostrova a jeho název doslova znamená „kouřová zátoka. Proč? To je jednoduché – odkazuje na geotermální páry, které tady stoupají z horkých pramenů.

Když budete ve městě, rozhodně si nenechte ujít kostel Hallgrímskirkja. Jeho charakteristická architektura vás zaujme na první pohled – je inspirovaná bazaltovými sloupy, které jsou pro islandskou krajinu tak typické. Tahle luteránská katedrála měří přes sedmdesát metrů a výhled z její věže? Ten vám prostě vezme dech. Uvidíte celé město i krajinu kolem. Stavěli ho víc než čtyřicet let a dnes je jedním z nejvýraznějších symbolů islandské národní identity.

Další architektonický klenot je koncertní síň a konferenční centrum Harpa. Jeho skleněná fasáda, kterou navrhl dánsko-islandský umělec Ólafur Eliasson, odráží světlo a barvy okolí úplně kouzelně. Budova stojí na nábřeží starého přístavu a stala se ikonou moderního Reykjavíku. Uvnitř se konají koncerty, divadelní představení a spousta dalších kulturních akcí, takže si tu opravdu přijdete na své.

Staré centrum s ulicí Laugavegur je plné života. Najdete tady obchody, kavárny, restaurace a galerie. Je to hlavní nákupní třída a skvělé místo, kde poznáte, jak místní lidé žijí každý den. Můžete si tady pořídit tradiční islandské suvenýry – třeba vlněné svetry lopapeysa nebo zajímavé výrobky z vulkanické lávy. Atmosféra v centru je příjemně uvolněná a přátelská, přesně jak to na Islandu chodí.

Přístav je další místo, které stojí za návštěvu. Odtud vyplouvají lodě na pozorování velryb – to je opravdu nezapomenutelný zážitek. V létě máte velkou šanci tyto majestátní tvory spatřit, v zimě zase můžete vyrazit za polární září.

Městské muzeum vám ukáže historii Reykjavíku od prvních osídlenců až po současnost. Uvidíte archeologické nálezy, staré fotografie a předměty, které vám přiblíží, jak se tady žilo v drsných podmínkách severního Atlantiku. Milujete-li umění, zamiřte do Národní galerie Islandu, kde najdete díla významných islandských umělců i mezinárodní kolekce.

Geotermální bazén Sundhöllin, nejstarší veřejný bazén ve městě, vám umožní poznat islandskou tradici koupání v teplých pramenech přímo uprostřed města. Tahle společenská aktivita je hluboce zakořeněná v islandské kultuře a je to skvělý způsob, jak relaxovat a potkat místní lidi.

Island není jen destinací, je to setkání s přírodou v její nejčistší a nejdivočejší podobě, kde gejzíry šlehají k nebi, ledovce září modře a vodopády burácejí s takovou silou, že vám vyrazí dech - poznávací zájezd sem není dovolená, je to proměna duše.

Radovan Hruška

Zlatý okruh a gejzíry Strokkur a Geysir

Zlatý okruh je nejoblíbenější turistická trasa na Islandu a málokdo sem přijede a nenavštíví ho. Tahle okružní cesta dlouhá zhruba tři sta kilometrů vás zavede k nejkrásnějším přírodním skvostům jihozápadní části ostrova. A věřte, že na to, co tady uvidíte, budete vzpomínat ještě dlouho po návratu domů.

Když se řekne Zlatý okruh, většina lidí si vzpomene především na jedno místo – geotermální oblast Haukadalur se svými slavnými gejzíry Strokkur a Geysir. Každý rok sem míří statisíce návštěvníků, kteří chtějí na vlastní oči vidět, jak se síla zemského nitra projevuje v podobě mohutných erupcí horké vody a páry. Představte si údolí řeky Hvítá, kde sopečná aktivita formuje krajinu už miliony let – přesně to tady zažijete.

Gejzír Geysir, podle kterého dostaly jméno všechny ostatní gejzíry na světě, byl kdysi skutečnou hvězdou. Jeho erupce dosahovaly až osmdesáti metrů! Dnes je ale většinou v klidu a skutečné výbuchy jsou vzácností. I tak má tahle místo svou magii. Když stojíte u jeho impozantního kráteru, snadno si představíte, jak musel ohromovat cestovatele už ve středověku.

Dnes všechnu pozornost krade gejzír Strokkur. Tohle je živá show, která se opakuje každých pět až deset minut. Sloup vroucí vody střílí do výšky patnáct až třicet metrů, někdy dokonce až čtyřicet. Znáte ten pocit napětí, když čekáte na něco výjimečného? Přesně to zažijete, když sledujete, jak se na hladině vytváří modrá bublina vody, která se za chvíli s obrovskou silou vymrští do vzduchu. Lidi kolem ztichnou, fotoaparáty jsou připravené a pak – bum! Nikdo nepřestane žasnět.

Ale geotermální oblast Haukadalur není jen o těchto dvou slavných gejzírech. Můžete se procházet po dřevěných chodnících mezi desítkami menších horkých pramenů, bublajícími bahenními kotly a místy, odkud stoupá pára. Ty barvy! Oranžová, žlutá, zelená – minerální usazeniny tvoří krajinu, která vypadá jak z jiné planety. Při každém kroku vám dojde, že Island je živá geologická laboratoř.

Rozhodně si sem nechte dost času. Není to jen o tom rychle vyfotit gejzír a jet dál. Kombinace vulkanické aktivity a podzemních vodních zásob vytváří ideální podmínky pro vznik těchto úkazů, které jinde na světě jen tak nenajdete. Informační tabule vám pomohou pochopit, co se děje pod povrchem a proč je zrovna Island tak bohatý na geotermální divy.

Vodopády Gullfoss, Skógafoss a Seljalandsfoss

# Vodopády Islandu: Přírodní krásy, které vám vyrazí dech

Představte si tu sílu – tisíce litrů vody řítící se do hlubin, mlhu stoupající vzhůru a duhu, která se objevuje jako zázrak přímo před vašima očima. Právě tohle zažijete u islandských vodopádů, které patří mezi ta nejúchvatnější místa, co můžete na ostrově navštívit.

Gullfoss, Zlatý vodopád, vás doslova ohromí svou mohutností. Stojíte tam u zábradlí, cítíte vlhkost mlhy na tváři a ten rachot vody je tak silný, že ho vnímáte celým tělem. Řeka Hvítá se tady řítí dolů ve dvou obrovských stupních do třicetidvoumetrové rokle. V létě je to ještě divočejší – množství vody je neuvěřitelné a když svítí slunce, uvidíte duhy všude kolem sebe.

Tohle místo má navíc fascinující příběh. V minulém století sem chtěli přivést turbíny na výrobu elektřiny. Dcera místního farmáře se ale postavila proti tomu a bojovala za záchranu vodopádu. Díky ní dnes můžeme Gullfoss obdivovat v jeho původní podobě. Najdete ho na slavné trase Zlatého kruhu, takže sem zavítá většina návštěvníků Islandu.

Když pak dorazíte na jižní pobřeží k Skógafossu, čeká vás úplně jiný zážitek. Tahle vodní stěna je prostě dokonalá – dvacet pět metrů široká, šedesát metrů vysoká, padající z bývalé mořské útesy. Vypadá to, jako by ji někdo nakreslil pravítkem. Mlha od vody vytváří kouzelnou atmosféru a duhy tady často vidíte dvojité, někdy dokonce trojité.

Místní si vyprávějí legendu o vikingovi, který prý za vodopádem ukryl poklad. Našel ho sice někdo z vesnice, ale podařilo se mu uchopit jen poutko od truhly, než poklad zmizel. To poutko údajně viselo dlouhá léta na dveřích kostela. Pravda to je, nebo ne? Kdo ví. Každopádně můžete vyšplhat po schodech nahoru a odměnou vám bude nádherný výhled na ledovec Eyjafjallajökull – ano, ten, co v roce 2010 ochromil leteckou dopravu v Evropě – a na černé pláže táhnoucí se k oceánu.

Seljalandsfoss je pak třešničkou na dortu – můžete za něj opravdu projít! Kolik vodopádů na světě vám tohle umožní? Stezka vede přímo za padající vodu a najednou se díváte ven skrz vodní clonu. Je to něco jako být v jiném světě. Šedesát metrů vysoká voda tryská z ledovce Eyjafjallajökull a při západu slunce to vypadá magicky. Sluneční paprsky prosvítají vodou a všechno se rozzáří do zlatova.

V zimě se tady všechno promění v ledovou říši. Zmrzlé kapky vytváří úžasné ledové sochy a celé okolí vypadá jako z pohádky. Jen si nezapomeňte vzít pořádnou bundu a voděodolné oblečení – promočíte se zaručeně, ať už přijdete v létě nebo v zimě.

Každý z těchto tří vodopádů má vlastní charakter. Gullfoss vás ohromí divokostí a silou, Skógafoss vás okouzlí dokonalostí a Seljalandsfoss vám nabídne intimní setkání s přírodou, jaké jen tak někde nezažijete. Všechny tři jsou snadno dostupné z Reykjavíku, takže se dají pohodlně navštívit během jednodenního nebo vícedenního výletu po jižním pobřeží.

Věřte mi, když tam stojíte a cítíte tu sílu přírody, zapomenete na všechno ostatní. Tohle jsou chvíle, které si pamatujete celý život.

Ледниковая лагуна Jökulsárlón a diamantová pláž

# Jökulsárlón - kouzelná ledovcová laguna na Islandu

Představte si místo, kde se led setkává s mořem a vytváří scenérii tak nádhernou, že vám to vyrazí dech. Přesně takové místo najdete na jihovýchodě Islandu – ledovcovou lagunu Jökulsárlón, která patří mezi nejúchvatnější přírodní divy tohoto ostrovního státu.

Laguna vznikla postupným táním ledovce Breiðamerkurjökull, který je součástí obrovského ledovcového systému Vatnajökull. A víte co? Neustále se rozšiřuje a prohlubuje. To není jen zajímavost – je to viditelný důkaz toho, jak globální oteplování mění tvář naší planety.

## Pohádková krajina z ledu a vody

Když sem přijedete, octnete se tváří v tvář fascinujícímu divadlu přírody. Obrovské ledové kry různých tvarů a velikostí se tu volně vznášejí po hladině jako obří ledové sochy. Odlamují se od ledovce a pomalu putují směrem k oceánu, přičemž vytvářejí krajinu, která se neustále mění.

Co je na tom nejkrásnější? Barvy! Led tady má všechny možné odstíny – od křišťálově čisté bílé přes úžasné modré tóny až po tmavší barvy, kde je zachycený sopečný popel ze starých erupcí. Představte si, že v některých ledových útvarech je popel starý stovky nebo dokonce tisíce let.

## Diamantová pláž – přírodní klenot

Kousek od laguny se rozprostírá místo s poetickým názvem Diamantová pláž. A věřte, že jméno není náhodné. Vlny oceánu tu vynášejí kousky ledu na černý vulkanický písek a kontrast mezi tmavým pobřežím a třpytivými ledovými krystalky je prostě dechberoucí. Vypadá to, jako by někdo rozsypal diamanty na černý samet.

Každý kousek ledu je úplně jiný – jiný tvar, jiná velikost, jiná průhlednost. A když skrz ně pronikají sluneční paprsky? To je hra světla a stínů, kterou musíte vidět na vlastní oči.

## Zažijte to naplno

Nestačí se jen dívat z břehu. Můžete vyrazit na plavbu přímo mezi ledové kry – buď na speciálních amfibických vozidlech, nebo na menších člunech. Z vody máte úplně jinou perspektivu a dostanete se opravdu blízko těm monumentálním ledovým útvarům. A když máte štěstí, potkáte tuleně, kteří si tuhle lokalitu oblíbili jako místo k odpočinku a lovu.

## Ráj pro fotografy

Fotografové z celého světa sem jezdí jako na pouť. A není divu – Jökulsárlón s diamantovou pláží patří mezi nejfotogeničtější místa na planetě. Ranní a večerní světlo tady dělá s ledem zázraky. V zimě pak můžete zažít něco extra – polární záři, jejíž zelené a fialové vlny tančí nad ledovými krami. To je pohled, který se vám zapíše do paměti navždycky.

## Víc než jen krásný výlet

Tahle laguna ale není jen o kráse a fotografiích. Je to důležité memento toho, jak rychle se naše planeta mění kvůli klimatickým změnám. Uvědomte si – laguna vznikla teprve v polovině dvacátého století a od té doby se neuvěřitelně rozrostla. To ukazuje, jak rychle tady ledovce ustupují.

Takže když sem přijedete, nezískáte jen úžasný zážitek pro oči. Dostanete i příležitost pochopit, jak křehké naše přírodní systémy jsou a jak důležité je o ně pečovat. A to je možná to nejcennější, co si odtud můžete odvézt.

Pozorování polární záře a půlnočního slunce

Poznávací zájezd na Island vám otevírá dveře k něčemu opravdu výjimečnému – máte šanci na vlastní oči spatřit dva z nejúžasnějších přírodních divů, jaké naše planeta nabízí. Polární záře a půlnoční slunce nejsou jen obrázky z internetu nebo dokumenty z televize. Tohle je zkušenost, která vás dostane, která se vám vypálí do paměti navždy.

Když říkáme poznávací zájezd na Island, nemáme na mysli jen běžné prohlídky památek a muzeí. Jde především o setkání s přírodou v její nejčistší podobě, o zážitky, které vám žádné velkoměsto prostě nedá.

Polární záře – aurora borealis – je něco, co musíte vidět na vlastní oči. Žádné video, žádná fotka vám nepředá ten pocit, když se nad vámi rozsvítí noční obloha a začne tančit. Vzniká to tak, že nabité částice ze Slunce narazí na magnetické pole Země a její atmosféru. Zní to vědecky? Možná. Ale výsledek je čistá magie. Světelné závoje v zelené, růžové, fialové, někdy i červené barvě se vlní po obloze jako kdyby tam někdo rozvlnil obří hedvábný šátek. Nejlepší čas na pozorování? Od září do března, kdy jsou noci pořádně tmavé.

Chcete auroru vidět? Nestačí jen přijet. Musíte být připravení na to, že příroda má svá pravidla. Nejdřív – pryč z města, daleko od světelného smogu. Proto organizované výlety míří do opravdu odlehlých koutů ostrova. A pak je tu počasí. Potřebujete jasnou oblohu, což na Islandu není vždycky samozřejmost. Počasí tam umí být pěkně nevyzpytatelné. Takže trpělivost, flexibility v programu a trocha toho štěstí – to všechno k tomu patří.

A teď si představte úplný opak. Léto na Islandu. Slunce, které prostě nechce zapadnout. Protože Island leží těsně pod polárním kruhem, v létě tam zažijete něco, co se jmenuje půlnoční slunce. Od května do srpna trvá období bílých nocí, nejvíc v červnu, kdy slunce sice klesne k obzoru, ale nikdy úplně nezmizí.

Co to znamená v praxi? V jedenáct večer, o půlnoci můžete vyrazit na túru jako by bylo odpoledne. Máte světlo, můžete fotit, objevovat, chodit kam chcete. Den jako by neměl konec. Islandská krajina se koupe v neskutečném zlatavém světle, které vytváří atmosféru, jakou jinde nezažijete.

Znáte to – někdo si vybere Island kvůli aurorám, někdo kvůli půlnočnímu slunci. A pak jsou tací, co tam jedou dvakrát do roka, aby zažili obojí. Proč ne? V zimě můžete spojit polární záři s návštěvou ledových jeskyní, vyhřát se v termálních lázních, projet zasněženou krajinou. V létě vás čekají zelená údolí, mohutné vodopády napájené tajícím sněhem, květiny všude kolem.

Pro fotografy je Island ráj. Polární záře nabízí dramatické, neustále se měnící kompozice. Půlnoční slunce zase vytváří to měkké, dlouhotrvající světlo, o kterém krajináři jen sní. Ale nejde jen o fotky. Když tam budete, pochopíte víc – o přírodě, o naší planetě, o tom, jak úžasně propojený je celý vesmír. A tenhle pocit, tu souvislost, si s sebou odvezete domů.

Termální lázně Blue Lagoon a přírodní prameny

Když se řekne Island, většina z nás si vybaví právě Blue Lagoon – ty slavné modré lázně, které se objevují na tisících fotek na sociálních sítích. A není se co divit. Tohle místo se stalo takřka ikonou islandské turistiky a málokdo sem přijede, aniž by si sem aspoň naskočil.

Najdete je na Reykjaneském poloostrově, zhruba čtyřicet minut od Reykjavíku. A co vás tam čeká? Představte si, že se noříte do teplé, mléčně modré vody, zatímco kolem vás se táhne drsná lávová krajina. Je to prostě něco, co se jen tak nezažije.

Ta voda vytéká z hloubky až dva kilometry pod zemí, kde ji přirozeně ohřívá geotermální energie. Celý rok má příjemných 37 až 39 stupňů – takže je jedno, jestli venku svítí slunce nebo padá sníh. Tu charakteristickou modrou barvu má díky křemíku a mikroorganismům, které v ní žijí. A není to jen krásné na pohled – tyto minerály dokážou opravdu pomoci vaší pokožce. Lidi s lupénkou nebo ekzémem často říkají, že jim koupel v Blue Lagoon udělala dobře.

Když tam přijedete, nebude vás bavit jen plavání. Můžete si vyzkoušet sauny, parní lázně, vodní masáže nebo si dopřát profesionální ošetření. Nejoblíbenější je asi nanášení bílého bahna z dna laguny – funguje jako přírodní peeling a maska v jednom. A to nejlepší? Můžete si ho nabírat zdarma z nádob kolem laguny.

Ale hele, Blue Lagoon není zdaleka jediné místo, kde si můžete na Islandu zaplavat v horké vodě. Celý ostrov je vlastně jeden velký geotermální park. Díky sopkám a vulkanické aktivitě tu najdete horké prameny snad na každém kroku. Spousta z nich je volně přístupná a dává vám mnohem autentičtější zážitek než komerční Blue Lagoon. Místní je využívají odjakživa – nejen k relaxaci, ale taky se u nich potkávají a povídají si.

Třeba Landmannalaugar uprostřed ostrova – tam se můžete vykoupat v teplé říčce obklopené duhově zbarvenými horami. Nebo Mývatn Nature Baths na severu, kterým říkají severní Blue Lagoon. Je tam podobný komfort, ale mnohem míň lidí a klid. Navíc tam mají vodu s jinými minerály a úplně jiné léčivé účinky.

Zkrátka, pokud jedete na Island, musíte si aspoň jeden teplý pramen vyzkoušet. Nejde jen o relaxaci nebo zdraví. Jde o zážitek, který vám ukáže islandskou přírodu úplně jinak. Zkuste si představit – ležíte v horké vodě, kolem vás padá sníh nebo se na obloze vlní polární záře. Ten kontrast mezi horkem vody a mrazivým vzduchem je něco, co se nedá popsat. Prostě si to musíte zažít na vlastní kůži a pak na to budete vzpomínat celý život.

Islandské fjordy a pobřežní krajina severu

Severní pobřeží Islandu patří mezi nejdramatičtější kouty tohoto sopečného ostrova, a přitom sem míří jen zlomek turistů. Právě proto je to skvělá volba, pokud toužíte po opravdovém zážitku bez davů selfie tyčí. Islandské fjordy na severu vás prostě chytnou za srdce – strmé skály se tyčí přímo z ledového Atlantiku a vytváří scenérie, u kterých vám na chvíli vyrazí dech.

Představte si, že jedete podél pobřeží a najednou se před vámi otevře jeden fjord za druhým. Ten kontrast mezi klidnou hladinou uvnitř fjordu a divokým oceánem za jeho ústím je něco, co musíte zažít na vlastní kůži. Tyto přírodní skvosty tady vznikaly tisíce let – ledovce se pomalu sunuly k moři a vyřezávaly do krajiny hluboká údolí. Když pak ustoupily, moře zaplavilo tyto útvary a vznikly fjordy, které dnes dávají severu jeho nezaměnitelnou tvář.

Město Akureyri, kterému místní říkají hlavní město severu, je skvělým výchozím bodem pro objevování okolí. Eyjafjörður, nejdelší fjord na severu, sahá skoro čtyřicet kilometrů do vnitrozemí a výhledy na zasněžené vrcholy jsou k nezaplacení. Krajina se tady mění s ročními obdobími jako živý organismus – v zimě všechno zapadá sněhem a ledem, v létě se pobřeží probouzí do zelena a slunce tu svítí prakticky pořád.

Podél pobřeží narazíte na malé rybářské vesničky přitisknuté pod skály, kde lidé žijí v souladu s drsnou přírodou už po staletí. Moře je tu živí dodnes a jejich tradice přežívají. Když takovou vesnici navštívíte, dostanete autentický náhled do života lidí, kteří se naučili přírodu respektovat a využívat její sílu, ne s ní bojovat.

Geologická pestrост severu vás dostane. Kromě fjordů tu najdete sopečné útvary, bazaltové sloupy vypadající jako obří varhany, černé pláže z vulkanického písku a geotermální oblasti s bublajícími bahennými kotli a parními průduchy. Krajina se tu pořád mění a při každém pohledu objevíte něco nového.

Zvířata a rostliny na severu se přizpůsobily tvrdým podmínkám. Ve fjordech uvidíte tuleny, jak si odpočívají na skalách, a když máte štěstí, zahlédnete i velryby blízko pobřeží. Na útesech hnízdí ptačí kolonie a jejich volání se nese nad vodou – ta zvuková kulisa k těm výhledům prostě dokonale sedí.

Cesta podél severního pobřeží vyžaduje čas a trochu trpělivosti, protože silnice sledují křivolaké obrysy fjordů a za každou zatáčkou se vám naskytne nový pohled na úchvatnou krajinu. Ale není to přesně to, o čem cestování je? Ne jen odškrtat co nejvíc míst na seznamu, ale skutečně si je prožít, vnímat je všemi smysly a pochopit, co dělá Island tak výjimečným.

Sopky, lávová pole a vulkanická aktivita

Island je zemí ohně a ledu – a tohle není jen poetická fráze. Vulkanická aktivita tu opravdu prostupuje úplně vším: krajinou, historií i běžným životem lidí. Když sem přijedete, sopky, lávová pole a všechny ty projevy vulkanismu vás prostě dostanou. Je to něco, co musíte zažít na vlastní kůži. Celý ostrov leží přímo na středoatlantickém hřbetu, kde se od sebe vzdalují dvě obří tektonické desky – severoamerická a euroasijská. Představte si to jako obrovskou prasklinu v zemské kůře, která Island dělá tím, čím je.

Na Islandu narazíte na víc než třicet aktivních vulkanických systémů. Každý z nich má svůj příběh a vlastní povahu. Některé sopky se skrývají pod ledovci – třeba ta slavná Eyjafjallajökull. Vzpomínáte si na rok 2010, když její erupce zastavila leteckou dopravu nad celou Evropou? Lidé uvízli na letištích, svatby se rušily, důležitá jednání odkládala. Byla to připomínka toho, jak rychle dokáže příroda zastavit náš uspěchaný svět.

Lávová pole pokrývají obrovské plochy a vypadají, jako byste vstoupili na jinou planetu. Černá ztuhlá láva vytváří podivné tvary a formace, mezi kterými se dá procházet. Na jihu ostrova leží Eldhraun – rozlehlé moře lávy pokryté jemným mechem, které vzniklo při masivní erupci v letech 1783 až 1784. Když se po něm procházíte, máte pocit, že čas se tu zastavil.

Ale pozor – vulkanismus tady není jen historická zajímavost. Pod povrchem ostrova dřímá obrovská energie, která se neustále připomíná. Gejzíry, horké prameny, fumaroly... V oblasti Haukadalur najdete Strokkur, gejzír, který každých pár minut vystřelí sloup vroucí vody třeba třicet metrů vysoko. Stojíte tam, čekáte, a pak to přijde – ta síla je dechberoucí. Geotermální oblasti s bublajícím bahnem a syčící párou mají zvláštní atmosféru – je to krásné a zároveň trochu děsivé.

Pro geology je Island živou laboratoří, kde můžou pozorovat procesy, které se jinde odehrávaly před miliony let. Můžete nahlédnout přímo do vulkanických kráterů. Kerið s tyrkysově modrým jezerem na dně je nádherný, nebo třeba Askja v centrální vysočině – tam je kaldera s hlubokým jezerem Öskjuvatn, které vypadá téměř neskutečně.

Islanďané se s vulkány naučili žít. A nejen to – dokázali je využít. Geotermální energie jim pokrývá velkou část energetických potřeb, takže Island patří mezi nejzelenější země světa. Můžete navštívit geotermální elektrárny a na vlastní oči vidět, jak sopečná aktivita dělá ostrov soběstačnějším a ekologičtějším. Z něčeho, co by jinde bylo jen hrozbou, tu udělali přínos.

Tradiční islandská kuchyně a místní speciality

# Islandská kuchyně

Když přijedete na Island, čeká vás kulinářské dobrodružství, jaké asi nikde jinde nezažijete. Tahle kuchyně vznikala po staletí v opravdu tvrdých podmínkách – představte si dlouhé zimy, bouřlivé moře a naprostou závislost na tom, co vám příroda dá. A právě tahle nutnost být vynalézavý vytvořila gastronomii, která vás možná někdy překvapí, jindy nadchne, ale rozhodně vás nenechá lhostejnými.

Ryby a mořské plody jsou v Islandské kuchyni naprosto všude – a nemohlo by být jinak, že? Ostrov uprostřed Atlantiku prostě žije z moře. Treska, losos, sleď – to všechno tu najdete v nejrůznějších podobách. Možná vás překvapí harðfiskur, sušená ryba, kterou místní žvýkají jako svačinu, ideálně s pořádnou vrstvou másla. Zpočátku to může znít divně, ale tahle intenzivní chuť má své kouzlo. A když navštívíte některou z místních restaurací, určitě ochutnáte gravlax – marinovaného lososa s bylinkami, který dokonale ukazuje, jak severská kuchyně umí být jemná a rafinovaná.

Teď ale přichází ta pověstná specialita, o které jste možná slyšeli. Hákarl – fermentovaný žralok – je zkouška odvahy i pro ty nejstatečnější. Tahle pochoutka se několik měsíců kvasí a suší, než je připravená ke konzumaci. Výsledek? Chuť i zápach, které vás srazí na kolena. Amoniak vám doslova vyrazí dech. Ne každý to zvládne, ale když už se do toho pustíte na vlastní pěst během cesty po Islandu, bude to příběh, který budete vyprávět ještě dlouho. Místní to zapíjejí brennivínem, silným alkoholem z brambor s kmínem – a věřte, že po hákarlu ho opravdu oceníte.

Jehněčí maso je tady něco úplně jiného než u nás. Islandské ovce se pásou ve volné přírodě, na pastvinách plných divokých bylin, které dávají masu neuvěřitelnou chuť. Zkuste kjötsúpu, jehněčí polévku se zeleninou a obilím – v chladném počasí je to přesně to, co potřebujete. A hangikjöt, uzené jehněčí, které se tradičně podává o Vánocích? Dnes ho naštěstí seženete v restauracích prakticky kdykoliv.

Mluvíme-li o islandských produktech, nemůžeme vynechat skyr, ten úžasný fermentovaný mléčný výrobek, který místní milují už po generace. Vypadá jako hustý jogurt, chutná skvěle a je nabitý bílkovinami při minimálním obsahu tuku. Sníst ho můžete s ovocem, medem nebo jako součást dezertů. Je to zdravé, chutné a typicky islandské.

A pak je tu rúgbrauð – chléb pečený přímo v zemi! Ano, dobře jste četli. V geotermálních oblastech se tento tmavý, sladký chléb peče přímo v horké půdě, někdy až čtyřiadvacet hodin. Vulkanické teplo mu dává specifickou vlhkost a chuť, kterou prostě nikde jinde nezažijete. Když budete mít štěstí, můžete tento prastarý proces vidět na vlastní oči.

Dneska už ale islandská kuchyně není jen o tradičních receptech z dávných dob. V Reykjavíku vzniká vzrušující gastronomická scéna, kde šéfkuchaři berou ty staré suroviny a metody a dávají jim moderní podobu. Kombinují tradici s inovací, islandské ingredience se světovými technikami. A výsledek? Restaurace, které získávají mezinárodní ocenění a ukazují, že islandská kuchyně má co nabídnout i těm nejnáročnějším gurmánům.

Praktické informace o ubytování a dopravě

Když se chystáte na Island, měli byste si pořádně promyslet, kde budete spát a jak se budete pohybovat. Věřte mi, že právě tyhle věci dokážou z vaší cesty udělat buď úžasný zážitek, nebo pořádnou noční můru.

Na Islandu si vyberete od luxusních hotelů v Reykjavíku až po rodinné penziony a horské chaty někde uprostřed ničeho. Většina dobrých zájezdů vám nabídne pestrou směs různých ubytování, což je vlastně skvělé – jeden večer spíte v moderním hotelu se všemi vymoženostmi, další noc v rodinném penzionu, kde vám majitelka ráno osobně naservíruje snídani a popovídá si s vámi o místních poměrech. Tahle autentičnost islandského venkova je k nezaplacení.

Co se týče dopravy, tak tady opravdu nešetřete. Většina pořádných zájezdů jezdí pohodlnými autobusy s klimatizací a obrovskými okny, ze kterých budete jen zírat na tu neskutečnou krajinu kolem. A zkušený řidič, který zná každou zatáčku? To je poklad, zvlášť v zimě nebo když se vydáte do vnitrozemí, kde silnice připomínají spíš kozí stezky.

Teď si musíte ujasnit jednu zásadní věc: chcete mít základnu na jednom místě a jezdit na výlety, nebo radši objet celý ostrov? Okružní cesta vám ukáže mnohem víc – od černých pláží na jihu přes malebné fjordy na východě až po dramatickou přírodu severu. Jenže počítejte s tím, že budete pořád balit a vybalovat kufry a každou noc spát někde jinde.

Nesmíte zapomenout, že Island vypadá na mapě malý, ale přejezdy mezi místy vám klidně seberou půl dne. Dobrá cestovka tohle ví a naplánuje trasu tak, abyste neseděli v autobuse víc než u vodopádů.

Venkovská ubytování jsou sice skromnější než pětihvězdičkové hotely, ale zážitek? Nezapomenutelný. Představte si, že večer vykoukáte z okna a nad vámi tančí polární záře. Nebo že po celodenním túrování skočíte do vlastního termálního bazénu přímo u penzionu. To vám žádné městské hotel nenabídne.

Ještě si ověřte, co všechno máte v ceně. Snídaně bývají většinou formou bohatých švédských stolů plných místních dobrot, ale s večeřemi to už bývá různé. Někdy jsou zahrnuté v balíčku, jindy si je platíte sami. A upřímně? Když vám zájezd nechá večeře volné, využijte toho a ochutnejte místní restaurace. Islandská kuchyně stojí za to.